Ve skladu je podle evidence dostatek materiálu. Výroba ho ale potřebuje právě teď – a zjistí, že ho nemůže použít.
Materiál je totiž rezervovaný pro jinou zakázku. Část čeká na kontrolu kvality, další položky jsou uložené na jiném místě, než se předpokládalo. A někdy se ukáže, že skutečný stav skladu vůbec neodpovídá tomu, co eviduje systém.
Výsledek? Výroba čeká, plán se mění a firma řeší problém, který na první pohled nedává smysl.
Jak je možné mít plný sklad, a přesto nemít potřebný materiál?
1. Materiál na skladě už může být rezervovaný
Představme si, že sklad eviduje 500 kusů určitého materiálu.
Na první pohled jde o dostatečnou zásobu. Jenže 400 kusů už je rezervováno pro jiné zakázky.
Pro novou zakázku tak zbývá pouze 100 kusů.
Pokud plánování výroby pracuje jen s celkovým množstvím na skladě, může snadno dojít k chybnému závěru, že je materiálu dostatek.
Důležitý není pouze stav zásob, ale také informace o tom, kolik materiálu je skutečně volně k dispozici.
2. Materiál je na skladě, ale není připravený k použití
Ne všechno, co se fyzicky nachází ve skladu, může okamžitě putovat do výroby.
Materiál může čekat na vstupní kontrolu, být poškozený nebo mít jiný důvod, proč zatím není možné ho použít.
V evidenci přitom může být stále započítaný do celkového množství.
Pokud systém nerozlišuje mezi použitelným, blokovaným a rezervovaným materiálem, nemusí skladový stav odpovídat skutečným potřebám výroby.
3. Víme, že materiál máme. Ale kde přesně?
Ve větším skladu nemusí být problémem samotné množství, ale jeho umístění.
Materiál může být uložený v jiné skladové zóně, na jiné pozici nebo v prostoru, který není pro danou zakázku aktuálně dostupný.
Pracovník pak hledá, ověřuje a zjišťuje, kde se požadovaná položka nachází.
Jednotlivé prodlevy se mohou zdát zanedbatelné. Pokud se ale opakují každý den a u většího množství položek, představují zbytečnou ztrátu času.
Přesná evidence skladových pozic pomáhá zkrátit cestu mezi informací a skutečným materiálem.
4. Příjem materiálu ještě neznamená, že je k dispozici
Dodavatel přivezl materiál. Sklad ho převzal a fyzicky se nachází v areálu firmy.
Výroba ale stále nemusí mít jistotu, že s ním může počítat.
Je potřeba materiál zaevidovat, případně zkontrolovat, označit a správně umístit. Pokud se jednotlivé kroky zaznamenávají se zpožděním, vzniká rozdíl mezi skutečností a informacemi v systému.
Obchod nebo plánování může očekávat, že je materiál připravený. Sklad přitom ještě řeší jeho příjem.
Informace o dodávce musí být aktuální a dostupná všem, kteří podle ní plánují další práci.
5. Záměna materiálu může způsobit větší problém, než se zdá
Dvě položky mohou mít podobný název, rozměr nebo označení. Na první pohled vypadají zaměnitelně, ale pro konkrétní zakázku nemusí být vhodné obě.
Pokud při příjmu, přesunu nebo výdeji dojde k chybě, může se do výroby dostat nesprávný materiál.
Následuje hledání příčiny, oprava evidence, případně přepracování nebo zdržení zakázky.
Pomáhá jednoznačná identifikace položek, správné označování a zaznamenávání skladových pohybů.
6. Výroba a sklad pracují s jinými informacemi
Výroba potřebuje materiál na konkrétní den. Sklad ale nemusí vědět, jaké zakázky mají prioritu a co bude potřeba připravit jako první.
Nebo naopak: sklad materiál vydá, ale informace o výdeji se do výroby dostane až později.
Pokud sklad a výroba pracují s oddělenými evidencemi, vznikají zbytečné dotazy, telefonáty a ruční ověřování.
Problém přitom nemusí být v nedostatku materiálu. Často jde o to, že jednotlivá oddělení nemají ve správný okamžik stejné informace.
7. Zásoby se musí plánovat podle skutečné potřeby
Udržovat co největší skladové zásoby není automaticky správné řešení.
Příliš nízké zásoby mohou zastavit výrobu. Příliš vysoké zase vážou peníze, zabírají prostor a zvyšují náklady na skladování.
Důležité je proto znát nejen aktuální množství materiálu, ale také jeho spotřebu, objednávky, rezervace a plánované výrobní zakázky.
Díky tomu lze lépe určit, co je potřeba objednat, kdy to bude potřeba a jaká zásoba je pro provoz skutečně vhodná.
Nestačí vědět, kolik materiálu máme
Pro řízení výroby je důležité znát celý obraz:
- Kolik materiálu je fyzicky na skladě?
- Kolik je rezervováno pro konkrétní zakázky?
- Kolik je skutečně volně k dispozici?
- Který materiál čeká na kontrolu nebo není možné ho použít?
- Kde se jednotlivé položky nacházejí?
- Jaké dodávky jsou očekávané a kdy dorazí?
- Jaké materiálové potřeby vyplývají z plánované výroby?
Teprve když jsou tyto informace aktuální a vzájemně propojené, může firma spolehlivě plánovat nákup, sklad i výrobu.
Sklad není oddělený od výroby
Skladové hospodářství není jen evidence příjmů a výdejů.
Je součástí celého procesu – od objednání materiálu přes jeho příjem a uložení až po výdej do výroby a expedici hotových výrobků.
Pokud jednotlivé kroky na sebe navazují a pracují se stejnými informacemi, firma dokáže lépe předcházet výpadkům, zbytečnému hledání i chybám v zásobování.
A právě o to jde.
Nejde o to mít co nejvíce materiálu na skladě. Jde o to mít ve správný čas k dispozici přesně ten materiál, který firma potřebuje.
